Září 2012

Rozhodnutí

22. září 2012 v 14:30 | Ivča |  Básničky

Co s tebou dělat mám, když nechci ti ublížit?
Jak zachovat se a plány ti nezkřížit?
Potlačit svůj názor a dál jen tajit?
Nebo otevřít ústa a myšlenky hájit?

Ublížit ti pravdou či chlácholit tě lží?
Být první vlaštovkou či jako známí tví?
Vpálit pravdu do očí nebo mazat med kolem úst?
Být za tu "nepřejícnou" nebo držet slovní půst?

Aby člověk pomohl, musí někdy ranit,
v hloubi duše doufám, že nebudeš se stranit
vyřčenému negativu, které oči ti otevře,
snad tvoje srdce na původní plány zanevře.


Vzpamatuj se, dokud je čas!
Jinak - ať vezme tě ďas...

Jak se v podobné situaci chováte vy? Jdete se stádem, které kývá přesněji, než stín toho, komu kývá? Nebo máte odvahu vystoupit z davu a všem otevřít oči - i za cenu, že se stanete "zrádci"?

Pro Tebe bylo zhudebněno

21. září 2012 v 22:47 | Ivča |  Postřehy a Úvahy
Již před časem jsem se dozvěděla radostnou zprávu, která by úsměv na tváři vykouzlila nejednomu pisálkovi. Původně jsem neměla v plánu vyhlašovat ji do internetových síti, avšak po zvážení jsem usoudila, že to může být prospěšné - a to nejenom pro vás.

Někteří lidé píšící své básničky/rýmovačky/poezii/JakkolivChcete (nehodící se škrtni) na blog nemají ambici stát se dalším nositelem Nobelovky, jiní doufají, že právě tohle je jejich startovní dráha, od které se odrazí vstříc jejich životnímu snu - psaní. Věřím, že ale potěší naprosto každého, když si přečte ohlasy na svou tvorbu.

Dost ale omáčky.

Novina, která už pár měsíců vlastně novinou není, je ta, že jsem byla zhudebněna! Tedy, mé kvaziverše básničky Pro Tebe byly zhudebněny.


Jak se to stalo?
Sama nevím. Blog nikterak nepropaguji, nad návštěvností sama žasnu a nikdy jsem aktivně nevyhledávala někoho, kdo by vzal do ruky kytaru a byl schopen dát mým slovům melodii. Ale stalo se. Jednoho dne mi do schránky ímejlové přišla žádost o souhlas se zveřejněním písně. Původní text: básnička Pro tebe. Avšak aby slova seděla, bylo nutno změnit ženský rod na mužský a přidat další kosmetické úpravy. V příloze pak byla hotová píseń se všemi změnami. Po svolení, nad kterým nebylo nutno dlouze přemýšlet, mi přišel odkaz, na kterém je výsledný počin zveřejněn.


Kelyš, který o sobě sám říká, že je "mizerný textař, respektive totálně příšerný" postupuje ve většinu případů vždy stejně. Jakmile jeho oči přečtou něco, co se mu zalíbí, požádá autora o souhlas a slovům dodá melodii a zpěv. Vybírá si náhodně - kliká na oblíbené blogy, čte si komentáře, možná přijímá i nabídky... Není to typický bloger, jeho blog je spíše "poslouchací". Zveřejňuje na něm svoje píšničky už dlouhou dobu a má svoje stálé návštěvníky.

Jsem ráda, že jsem se stala hodnou být jednou z těch, u kterých si vybral text.

A co z toho plyne pro vás?
Rozhodně doporučení navštívit jeho zajímavý blog, možnost porovnat původní a změněný text básničky/písničky a případně se stát dalším autorem, kterého Kelyš požádá o souhlas.

A to by bylo tak nějak vlastně asi jako vše.
Mějte se jak nejlíp umíte.

I.
zdroj: http://browse.deviantart.com/?qh=&section=&q=guitar#/d464va