Únor 2011

Prokletý básník

27. února 2011 v 18:37 | Ivča |  Básničky

Snůška slov jež navzájem rýmy tvoří
sužuje výklad, čtenářův mozek moří,
zdánlivě duchaplné verše o dnech života
píše skrze končetiny mozková porucha.

Pohlcuje myšlenky, pocity, touhy a vjemy,
jenž otroku doby byly polibkem múzy vloženy.
Ikona slasti skomírá ruku v ruce se zubem času,
iluze prozření vyhasíná a mění života trasu.

Hlubší význam v skupině slov mnozí vidí,
leč pouze po líbezných slovech básník se pídí.
Krví psáno, životem zhýralým tvrzeno,
prokletého básníka, jenž psaní naživu drželo.

Kulisy připravit - umění nutné.
Přijato čtenářem? - Jak smutné...

Používáme vlastní mozek, nebo plujeme s proudem jako mrtvé ryby?
Přijímáme bezmyšlenkovitě vše, co je nám servírováno?
Vidíme v něčem hlubší smysl jenom proto, že ho tam chceme vidět?

zdroj obrázku: http://lietingadiena.deviantart.com/art/The-Mask-68584014?q=boost:popular%20mask&qo=312
http://hengki24.deviantart.com/art/Balinese-Mask-104099250?q=boost:popular%20mask&qo=157

Slova? V dnešní době přepych!

27. února 2011 v 0:08 | Ivča |  Postřehy a Úvahy
Milí lidé,

přestože se nejedná o úkaz několika posledních dnů, týdnů či měsíců, ba naopak má dlouhotrvající ráz, cítím jakési vnitřní nutkání promluvit alespoň skrze blog, tedy psanou formou, ke všemu, co k tomu náleží. Toliko k nezáživnému, leč nutnému úvodu, kterého si postřeh žádá.


Troufám si říci, že jen menšina z Vás - snad ta, jenž se nenechá volně unášet pokušením o návštěvy dosud nenavštívených stránek - nezažila okamžik, kdy se Vašim očím naskytl pohled na upravené fotografie mladých slečen, proložené všeobecně známými citáty o přátelství, které si vzájemným dotekem úst, který, troufám si říci, není spontánní, dokazují, co jedna pro druhou znamenají. Do oka bijícím prvkem těchto poslepovaných obrázků je pokus o vytvoření co nejpalčivějšího rámečku, jež má dotvářet celkový vizuální efekt. Pro ukázky takovýchto photoshopových výsledků netřeba chodit daleko, stačí podívat se na blogový deníček zhruba každé páté slečny nebo seznamovací servery. Tímto nemám v zájmu kritizovat žádné deníčky vydané Internetovi, tím jest podpořen fakt, že neuvádím přímé odkazy.

Inu, výroba takových obrázkografií stala se velmi populární. Lišícím se znakem jsou jim jen různé tváře a různorodé barevné sladění kudrlinek zastupujících písmo. Opravdu jsou slova "mtr má best fiend" horoucným vyjádřením dlouholetého pevného kamarádského vztahu? Je snad požadovaným důkazem přátelství věnování několika minut úpravě společné nastokrát focené fotky, zakončené slovy "Kamarádky 4ever"? Pokud tomu tak je, dnem dnešním ztrácím veškeré zbylé iluze o nezkaženosti mladých slečen, které vydaly své dětsví, mládí a dospívání, tedy ty nejkrásnější a zdánlivě nejrozmanitější etapy života Internetovi.

Nutno podotknouti, že se nepovažuji za člověka, který má dospívání za sebou, neb "-cetkovský" věk mně dohnal teprve nedávno. Přesto však jsem stihla zažít doby bez pomocné html, kterou nám počítače podbízivě servírují na dennodením meny. Degenerace internetovými fóry na základě používání více teček než písmen a používání zkratek do zpráv Esemesových je jen krátký výčet toho, jenž s otevřenou náručí nutí nás vzdávat se užívání češtiny v takové podobě, ve které je záhodno. Ruku na aortu - rozumíte všem inovátorským pseudovýrazům, které dnešní mládež s oblibou vyslovuje?


V mém případě nutno zatlačit slzu, která dere se na povrch při pomyšlení, že dnešní doba svádí a ve své podstatě i vyžaduje stále více písemné komunikace skrze počítače na úkor mluveného slova. Je chválihodné, že dnešní děti umí napsat zprávu Emailovu s hlavou a patou, oslovením a ukončením, rozloučením a úvodem. Leč problémy v komunikaci "naživo" mají. Kolikrát nedokáží vyjádřit to, co chtějí, mají zábrany při projevu před větším počtem lidí, zadrhávají se v povídání, nedokáží odpovědět celou větou, méně frekventovaná slova jim nic neříkají. Kam současná čeština spěje? Je opravdu správné, že se na školách klade větší důraz na psanou formu a ústní je odhrnuta do pozadí? Jsou Slova v dnešní době opravdu přepychem? Pokud se přikláníte k souhlasu - proč s tím nic neděláme?

"Na začátku přišlo slovo. Hned po něm přišlo nedorozumění." - R.K.Sprenger


Myšlenkový tok

11. února 2011 v 20:37 | Ivča |  Postřehy a Úvahy
Bylo by troufalé nazývat níže uvedené myšlenky pramenící ze životních zkušeností jako moudra, poněvadž se nepovažuji za člověka hodného takových soudů. Proto jej, prosím, berte pouze tak, jak sami uznáte za vhodné.

.

* Kdyby oči byly oknem do duše, tolik duhovek by zčernalo...

* Někdy je lepší se neptat, aby se člověk nedozvěděl to, co vědět ve skutečnosti nechtěl.

* Když vám někdo vezme úsměv z rtů, je to smutné; když to ale někdo dělá pravidelně a neuvědomuje si to, je to ještě smutnější.

* Někdy je těžké udělat i zdánlivě lehkou věc.

* Říká se, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. A je smutné, když do ní někdo vchází opakovaně, protože nemá, kam jinam by vstoupil

* Člověk se nezmění kvůli druhým, změní se, až to bude chtít opravdu sám.

* Život je hledání bez našeptávače.

* Nebýt Internetu a komunikačních technologií obecně, bylo by o tolik méně naštvání z nesprávného vyznění textu...

* Vánoce jsou svátky klidu vykoupeného stresem, předstírané lásky a jednodenního míru.

* První dojem není vždycky tím správným, ale nelehko se mění jeho znění.

zdroj obrázku: http://boogaloo-design.deviantart.com/art/Bright-Idea-100277909?q=boost:popular%20idea&qo=10