Leden 2011

Epitafy

16. ledna 2011 v 21:06 | Ivča |  Postřehy a Úvahy
Poprvé z jiného soudku, ne však zcela odlišného, neboť jablko nepadá daleko od stromu, přestože jeho dužina není zcela vyzrálá. Inu, dnem dnešním pokouším se o nový krátký text, který nazýván je epitafem. Téměř z ničeho nic vznikly díky tužce v ruce jakési chabé rýmující se rádobyepitafy, které vám prezentuji. 

.

Víko rakve přivřete a do země spusťte,
s kyticí na hrudi do ráje mě vpusťte.


Z očí zkápne kapka slzy,
opustil jsem vás moc brzy.


Slzu utři, někdy to přijít muselo,
stejně moje zdraví na vlásku už viselo.


Do hrobu bez tajemství vcházím,
cítím jak vám všem moc scházím.


Urna s popelem pod drnem leží,
necítím se dnes tak svěží.

.

Dřevěná rakev v hromadný hrob vhozena,
pro vědecké účely nepřeji si být krájena.


Srdce netluče, duše přežívá dál,
v nebe vejít dávno jsem si přál.


K rodině do hrobu vhozena,
tlím s těmi, kým byla jsem zrozena.


Přestože některé mohou působit jakoby se ve mě úcty k mrtvým nenašlo, vězte, že opak je pravdou.