Ti druzí

13. října 2010 v 13:11 | Ivča |  Básničky
.

Naděje shořela - příležitost není,
z hlubin myšlenek vychází jen klení.
Nad sami sebou oponu sklápí,
navenek veselí, uvnitř se trápí.

Uzavřeni do sebe, duši pohlcuje splín,
pozornost věnuje jim jen vlastní stín.
Rozdat se druhým, na sebe opomínat,
plamínek života začíná dohasínat.

Jejich denním chlebem melancholie jest,
falešný úsměv i vlhké oči na vině má lest.
Den je pouhý prostor mezi sny,
přemítají napříč přežitými dny.

Schránka bez duše tvoří jejich tělo,
které ve snůšce lží libovat si chtělo.
Před realitou upadají do mdlob,
ze strachu tlučou srdce do skob.

Alea iacta est,
tak tomu jest.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luciáš Luciáš | E-mail | Web | 19. října 2010 v 15:40 | Reagovat

Až na opomínat - dohasínat, je to výborné.

2 Elien Elien | Web | 14. listopadu 2010 v 20:45 | Reagovat

Nádherné! Moc hezky skládáš.

3 dragon1o3 dragon1o3 | Web | 18. ledna 2011 v 18:51 | Reagovat

Je to vážně úžasné, jak to děláš?
PS: Nechceš spřátelit? Jestli ano, napiš mi pls na blog. Díky, Bacatel

4 Příšerka s.r.o. Příšerka s.r.o. | Web | 10. března 2011 v 21:47 | Reagovat

Nádherná báseň, před Tebou kloubouk dolů, vidím, že se pořád mám co učit. Krásně se rýmuje, jsou z ní cítit emoce, chytí za srdce a nutí přemýšlet, nejsme-li i my těmi skořápkami, prázdnými těly bez duší... Moc pěkné ;)

5 Venca Venca | 1. září 2011 v 21:06 | Reagovat

Moc krásné!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama