Květen 2009

Budou nám generace za stovky let rozumět?

4. května 2009 v 17:24 | Ivča |  Postřehy a Úvahy
Toto je úvaha, která vznikla jako slohová práce do školy.. Měli jsme zapřemýšlet, co si o nás pomyslí další generace a jestli nám budou rozumět...


Nutno podotknouti, že na tuto otázku, v mých očích, neexistuje jednoznačné odpovědi. Čím jsem k tomuto názoru byla směřována? Mnoha faktory, které moje myšlenkové pochody ovlivnily. Během procesu přemýšlení, který zprvu směřoval mé myšlenky ke spíše kladnější polemice, dobrala jsem se i k určitým faktům, které mne donutily nahlížet na danou problematiku i z té, pro lidstvo méně přijatelnější - negativní stránky. Ano, dovoluji si nazývat toto téma problematikou, poněvadž každým z nás na něj může být nahlíženo jinak, ač by některé názory mohly nést shodné rysy, rozdílnost názorů činí tuto otázku problematickou. Nyní k myšlenkovým pochodům, které ovlivnily cíl mé úvahy.

Budu-li se zabývat pouze nalezením a vykopáním našich hřbitovů, které moji hlavou prolétly jako první, nebyl by zcela splněn cíl úvahy. Zahloubám-li se více a ponořím-li se do svých myšlenek hlouběji, s úmyslem nalezení i jiné věci, která je pro naši dobu typickou, z ne zcela zjevných příčin, naskytne se mému vědomí myšlenka směřující k záznamovým médiím - fenoménu dnešní doby, na nichž je zaznamenána, troufám si říci, podstatná část novodobé kultury utvářenou naší konzumní společností. Sváděna k porovnávání těch dvou různých součástí života lidstva, pustila bych se do popisu, který líčil-by myšlenky, vnady a názory vedoucí mne ke stanovisku popsanému výše. Pokusím se ale pojmout toto téma jiným způsobem. Moudré hlavy mohou namítnout, že dochází k určitému rozporu v oblasti nahlížení na věc, já se od tohoto obvinění ospravedlňuji, protože tyto výlevy, pramenící z mých dosavadních poznatků, zážitků a dojmů, jsou a budou subjektivní. O objektivitu se ani pokoušeti nebudu, nebyl by totiž splněn jeden z hlavních cílů pramenící ze slova úvaha.


Pomocí vědy lidstvo podmanilo si vzduch, ve kterém pohodlně a běžně cestuje, právě tak i moře a zemi. Bez většího zjevného nebezpečí - s naprostou vládou nad strojem - a v dříve nepředstavitelně krátkém čase, dokážeme se přepravit desítky, stovky kilometrů. Jaké další poznatky lidstvo pozná a bude je moci aktivně využívat v budoucnu? Je možné posunout se ve vývoji ještě dál, nebo jsme již došli k hranici, za kterou je jen bezedná propast, díky které zahyneme, tak jako starověké vyspělé kultury, a budeme po mnoho stovek let žít bídným životem tak jako naši předkové a vše bude budováno od začátku? Je vůbec správné, že jsme dovolili, v ne tak dávné době, naklonovat člověka? Dojde k naprosté zkáze mnoha lidských životů na základě 3. světové války? Předpokládejme, alespoň pro tuto úvahu, že k takovému vyhrocenému a krajnímu činu dojde. S největší pravděpodobností by se použilo atomových, jaderných a nukleových zbraní. Znamenalo by to, že ve 4. světové válce, nastala-by, bojovalo by pouze kameny - jedinými dostupnými prostředky. V takovém případě by názor na činitele zkázy, tedy nás, budoucími generacemi, logicky, nebyl positivní. Dovoluji si soudit, že by našemu chování nerozuměli, mohli by se pouze domnívat, co nás k tak zásadním věcem a činům vedlo. V takovém případě je tedy odpověď na otázku "Co si o nás pomyslí naši potomci?" spíše negativní. Neospravedlňuje nás totiž nic, žádný hrůzný světový konflikt, k tomu, že jsme zpustošili planetu, na které tisíce let žili a v budoucnu také měli žít generace a generace dalších lidí.

Chování generací za 200 let, pokud by k oné katastrofě opravdu došlo, můžeme pouze domýšlet. Bude lidská rasa podrobena evolučním změnám a vyvine se člověk, jakožto jedinec, ve tvora rozumnějšího, zdatnějšího a ve všech ohledech silnějšího? Nebo zůstaneme bez naděje dostat se dál? Obklopí nám zžíravost vedoucí k bezvýchodnosti situace? Tyto otázky vedou mne k pohnutkám, že je zcela možné, že v takovém případě nemusí po nás zbýt nejmenší památky, nejmenšího náznaku toho, že tuto modrou planetu kdysi někdo po dlouhou dobu obýval. Nebylo by od věci zanechat, nebo se o to alespoň pokusit, našim následovníkům alespoň náznak naší kultury, či dalších věcí, které by vláda, konajíc tuto akci, uznala za vhodné. Něco, co by jim alespoň zhruba pomohlo přiblížit naši dobu. Nemůžeme s jistotou tvrdit, že by to bylo v jejich zájmu, že by měli chuť poznat něco, co bylo, a někoho z těch, kteří způsobili vyhynutí celé naší rasy. Uložit však nějaké dobové artefakty na místo, kde by byly nezničitelné, do nějaké tajné schránky, zdá se být dobrým nápadem. Pro budoucí generace to může být brána do nedávné historie, určité vědecké poznatky i návodem pro přežití, či naopak by jim mohly způsobit stejnou zkázu jako nám a obrat je o poslední dech nad vodou. Měli by tedy začínat budovat nový svět s čistým štítem? To zůstává otazníkem. Měla by určitá fakta zůstat raději pod pokličkou pohřbená a bezcenná minulost zatracena? Kdyby někdo znal odpovědi na tyto otázky, svět by ho považoval za génia, či blázna. Netroufám si odhadnout, do jaké skupiny by byl zařazen, v dnešní době je totiž možné vše.

Uvažujme ale, že nenastane žádná radikální válka a svět se bude nadále vyvíjet přirozeným způsobem, jako tomu bylo do teď. Současná situace naznačuje tomu, že z nás budou živoucí trosky. Chodící schránky z kůže zcela bez citu a bez chuti žít. Vystřídá nás
krutá, bezcitná, chladnokrevná, marnivá, lakotná, sebestředná, líná, naivní, závistivá, škodolibá, zlostná a krvelačná generace? Nebude to počátek nové záhuby? Člověk je již od počátku tvor omylný, dokáže se však ze svých chyb poučit? Podívejme se do historie před 200 lety, rozumíme skutkům a činům, které byly vykonány? Chápeme, jakými skutečnostmi k tomu byli vedeni a dokážeme pochopit jejich dobu? A pokud ne, proč si naivně myslíme, že díky záznamovým médiím, novodobé revoluční technologii, tomu bude jinak? Ano, jsou zde určité předpoklady, směřující i ke kladné polemice, já se k ní však nepřikláním, z důvodu rychle se vyvíjejících moderních přístrojů, které jsou natolik nadčasové, že nedokáží přečíst obsah z 20 let staré desky. Rozlehlé sklady uchovávající kopie televizních pořadů, natočených desek, videoklipů, starých novin, zavoskovány na tenké kulaté věci, nazývající se DVD, nám přínosné nebude.

Lidstvo se nedokáže poučit z chyb, které napáchalo. Nepřemýšlí nad důsledky svých činů a skutků. Stane-li se katastrofa, která naši rasu téměř celou vyhubí, další generace utrpí ztrátu velikou, ne však takového rázu, že by se nevyrovnala příležitosti, která se jim naskytne. A to pokusit se vytvořit společenství, které v harmonii přetrvá.

A jaký je Váš názor? Budou nám generace za stovky let rozumět?