Říjen 2008

Dvě tváře

9. října 2008 v 20:01 | Ivča |  Básničky

Jak ostatní tě berou, za to můžeš si sám,
nikdo není svatý, každý na duši má šrám,
vyčítat to ostatním, na ně vinu házet,
příjdeš na to časem, až začnou ti scházet,
Ty jsi ta špatná, ty jsi tím problémem,
svoje chyby nedokážeš nazvat jménem,
neuvědomuješ si, co ostatním působíš,
jejich rány v srdci nevědomky násobíš.

Vodopád slov od ní, vrátitelných nenávratně,
vyčetla ti všechno, dopadlo to špatně,
jako plev se cítíš, už nemám proč tu být,
na tomto zpropadeném světe dál jen hnít.
Opustila tě, byla tvoje morální podpora,
věřila jsi jí, pak vyklubala se z ní potvora.
Poslala tě k čertu, tam ať si táhneš,
dotklo se to tvého srdce, do sebe se stáhneš.

Ublížit ti chtěla, servítky si nebrala,
všechny tvé lži, vady, do sebe míchala,
Pak zabouchla dveře, všechno to skončila,
přičítala jsi si vinu, hlava ti z toho třeštila.
Sklopila jsi hlavu, donutila tě přemýšlet,
svoje další negativa začala sis domýšlet.
Jí to hlavu netížilo, pro ni jsi nic nebyla,
tebe se to dotklo, "kamarádku" jsi ztratila...

Další dílko, kde je kousek mého života. Možná jsem do toho dala víc, než jsem původně chtěla. Některé pasáže jsou trošku do rapu, snad to nevadí.
Udivuje mě, jak jsou něktěří lidé necitliví, bezohlední a ve chvíli, kdy to nečekáte, ukáží svou pravou tvář...
Název vymyslela Marťa, která mi v tomto prožívaném období, byla velikou podporou. Děkuji!